Mladé lidi tíží především environmentální problémy, dále zmiňují zejména potíže s vlastním materiálním zajištěním a krizí bydlení. Svou budoucnost vnímají jako nejistou a obávají se, že nebudou mít stejný životní standard, jakého dosáhla generace jejich rodičů. Zároveň vnímají silná společenská očekávání a tlak na výkon, uvedla dnes na odborné konferenci v Senátu vědecká ředitelka Národního institutu SYRI Klára Šeďová. Mediálním partnerem konference byl magazín Universitas.
Vědci a vědkyně SYRI se problémy mladých lidí zabývají od konce loňského roku. Provedli mezi nimi rozsáhlé výzkumné šetření a dnes představili první výsledky. Jednou z otázek bylo, jak mladí lidé vnímají vzdělávací instituce. „Škola je institucí, které důvěřují a vidí její roli jako důležitou při řešení řady společenských problémů. To je zajímavé zjištění, protože mnohdy máme tendenci domnívat se, že mladí lidé instituci školy nedoceňují,“ uvedla Šeďová.
Vzdělání podle ní mladí lidé považují za velmi důležité, ale za tímto uznáním se skrývá řada různorodých důvodů, od vyhlídky na dobře placenou práci až po naději, že právě vzdělávání je pojistkou udržení demokracie. „Zjednodušeně řečeno škola má pro mladé lidi mnoho tváří. Je zároveň nenáviděná i milovaná, nezbytná i neužitečná. Pro některé je příležitostí k rozvoji, pro jiné je v ní nuda,“ uvedla Šeďová ve svém příspěvku.
Z výzkumu vyplynulo, že mladí lidé by rádi ve škole dostávali více praktických vědomostí, především v oblasti finanční gramotnosti a péče o duševní zdraví. „Rovněž by si přáli, aby škola dávala více prostoru pro kritické myšlení, autentický dialog a společnou snahu o pochopení současného světa,“ dodala Šeďová.
Vědce také zajímalo, zda jsou mladí lidé ochotni se současným stavem společnosti něco dělat. Zjistili, že se chtějí angažovat, ne ale přímo v politice, která má pro ně negativní nádech. Láká je spíše budování komunity, která má podle nich větší dosah na společnost v jejich okolí. Důležitá je pro ně podpora menšin a rovnoprávnosti.
Mladí svou aktivitou chtějí přispět k řešení ekologických problémů, podpořit téma menšin a rovnoprávnosti či přispět k větší osvětě v oblasti LGBT. „Jako bariéru vnímají nedostatečný zájem starších generací o tato témata, vlastní nedostatek času či materiálního zabezpečení,“ uvedl výzkumník Masarykovy univerzity Martin Majcík.
Angažovanost se podle něj může projevovat dvěma způsoby. Za prvé se mladí lidé snaží ovlivňovat své blízké okolí formou debat, diskuzí a přesvědčování. „Druhým, komplexnějším přístupem je účast či budování komunity, která má větší dosah na společnost v jejich okolí. Děje se to v různých iniciativách, sdruženích či neformálních uskupeních s jasnou hodnotovou orientací,“ uvedl Majcík.
Důležitá je pro mladé lidi také politická participace. Na jedné straně si sice uvědomují vliv politiky na život ve společnosti, aktivnímu zapojení se ale spíše vyhýbají. „Mladí aktivní lidé chtějí měnit společnost, ale nechtějí být přímo politiky. Politika samotná má pro řadu z nich negativní význam,” vysvětlila Veronika Babyrádová.
Mladí velmi citlivě vnímají praktické bariéry. Uvědomují si, že pro vstup do politiky je potřeba mít specifické schopnosti, větší okruh podporovatelů a určité znalosti. „V tomto ohledu se v kontextu podpory veřejné angažovanosti může jevit jako důležitá podpora spolkové činnosti, osvěta o fungování politického systému na školách, ale také možnost participovat např. ve školním či městském parlamentu,“ dodala Babyrádová.
Výzkum probíhal na podzim loňského roku. V roli tazatelů byli studující Masarykovy univerzity. Se svými respondenty a respondentkami pořídili 68 zhruba hodinových rozhovorů. Z toho 33 bylo s dospívajícími ve věku 15–19 let a dalších 35 s lidmi ve věku 20–24 let. Zastoupeny byly všechny úrovně vzdělání.